Komentáře: Rodinná pohoda z druhé strany

Od: Anonym

Anonym — Sun, 27 Dec 2015 08:56:33 +0000

Od: hana

hana — Thu, 14 Feb 2008 01:22:45 +0000

Jitko,
moc Vam drzim palce, rozhodne se od ucitelstvi nenechte odradit. Jste silna a statecna, mate muj obdiv.
Good luck!

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Tue, 12 Feb 2008 00:01:33 +0000

Nedeformovaný učitel
je obrovsky cenný pro každé dítě, které se s ním potká. Deformovaný učitel je obvykle postižen svou nereflektovanou mocí nad dětmi ve třídě. Máte z domova zkušenost, co to pro slabší náturu znamená, takže se takové deformaci nejspíš budete schopna vyhnout.

Ovšem chcete-li učit dobře, nestačí vědět „jak to nedělat“. Nepočítejte moc s tím, že vás na PF naučí učit. To podstatné musíte najít uvnitř.

Ideální je, pokud v sobě cítíte přirozený talent rychle nalézat vtipná řešení situací ve třídě a velký přebytek energie. Bez toho třeba na průměrné ZŠ můžete při snaze dobře učit velmi rychle vyhořet. A najít školu, kde vedení i učitelé učí doopravdy kvůli tomu, aby v dětech – a to zvláště v těch slabších, protože silnější si dokážou cestu najít samy – rozvíjeli jejich možnosti… to musíte mít opravdu štěstí.

Ovšem učit jazyky má obrovskou výhodu – můžete případně kdykoliv z toho českého školního masomlýnku vystoupit.

Doufám, že se vám ta PF povede.

Pěkný upřímný článek.

Od: Jitka Pelcová

Jitka Pelcová — Mon, 11 Feb 2008 23:14:11 +0000

Tak nějak všem, snad si v tom každý něco najde
Díky za Vaše příspěvky do diskuze. Pánové mne sice od kantořiny odrazují, nicméně jsem už rozhodnutá a půjdu si za tím. Ono taky vystudovat pajdák nemusí zákonitě znamenat, celý život učit. Pokud se časem shlédnu v něčem jiném, mohu (jak psala Angela) zcela změnit své profesionální směřování.

to babza: V mnohém jsem se shlédla, třeba s těmi známkami, jedničky byly samozřejmost, stačilo 1- a už byl oheň na střeše. O to smutnější, že jsem se pak na gymplu učila jen na efekt, tedy mít pěkné známky. Až zpětně jsem poznala, že známky nikoho nezajímají, že je důležité, co má člověk v hlavě. Ty mezery ve všeobecných znalostech už asi nedoženu. Ale partnera mám báječného, tak snad už bude jenom dobře 🙂

to Angela: Právě ona absence sebevědomí (jak psala babza) mi dlouho bránila se nějak výrazně vzepřít. Nicméně se mnohé změnilo. Nejvíc asi tím mým odstěhováním na druhý konec republiky. Jinak ale moc děkuji za podporu, musíte (pokud jste) být skvělá máma 😉

Od: jarda

jarda — Mon, 11 Feb 2008 21:50:42 +0000

🙂 Angela
Tak Jitko Vzor už máš 🙂 hodně štěstí

Od: ivka

ivka — Mon, 11 Feb 2008 21:48:26 +0000

pro Jitku
Nenechte se odradit pány morousy! Jak píše Angela, jděte si za svým! (Ale to je asi zbytečné Vám radit, že) Učila jsem na základce na prvním stupni 3 roky (od té doby píšu do kolonky na žádostech a formulářích: r. dovolená), předtím jsem dělala leccos, ale ve škole to bylo moc dobré. Jestli se na to cítíte, moc doporučuji!

Od: Angela

Angela — Mon, 11 Feb 2008 19:57:08 +0000

Tak na tohle musím reagovat
dokud kouká rodina na Simpsonovy a mám klid u pc. Jitko, jděte svou cestou. Od rodičů se nenechte radit, stejně se jim nikdy nezavděčíte. Žijete svůj život, ne jejich. Odejít do Anglie je úplně nejlepší věc, která Vás mohla napadnout. V 18i málokdo ví, co je jeho životní poslání. Myslím si ale, že nemáme jen 1 možnost jak se profesně realizovat. Těch možností je víc. Znám lidi, kteří začali něco nového ve 40i, v 50i. Potřebuje to sebepoznání a trochu odvahy.
V 18i jsem rozhodně netušila, že budu jednoho dne tlumočnicí. Začala jsem studovat předměty, které mne ve škole bavily, aniž bych tušila, co chci později s nimi dělat. Až při pobytu v zahraničí uprostřed studií jsem si uvědomila, že nechci učit na gymnáziu. Tak jsem začala studovat něco jiného. Moje maminka to tehdy taky moc nepochopila. (Nebyla ale kantorkou 🙂 S novým směrem studií jsem se mohla lépe identifikovat. Můj pocit mne navedl správně. Jděte za svým vnitřním pocitem, nebudete litovat.

Od: jarda

jarda — Mon, 11 Feb 2008 19:17:05 +0000

re babza
Vše záleží na charakteru cti,etice morálky,stavu společnosti,síle ducha odhodlání něco vykonat a touze cosi změnit.A v neposlední řadě – VZOR- dnes mám pocit že se nechá setřít dost.I u soudu .V nemocnici už méně ale ve školství je to takřka nesmazatelé.

Od: babza

babza — Mon, 11 Feb 2008 18:05:10 +0000

Jardo,
povolání či poslání, to se teď stírá. Já myslela donedávna, že poslání mají i soudci a lékaři….

Od: petr II

petr II — Mon, 11 Feb 2008 17:08:14 +0000

Těšil jsem se na pohled vás potomků…
…na „rodinou pohodu“ přes mustr Derera a Fafejta a ono to bylo o něčem jiném. Kam se to podělo?